Psychoanalýza

Co je psychoanalýza v moderním pojetí?

Psychoanalýzu bychom mohli charakterizovat jako soubor psychologických teorií a metodu k léčbě psychických problémů. Řadí se do kategorie psychodynamické psychologie, která považuje lidskou psychiku a motivace lidského jednání za neuvědomované procesy, jež probíhají v podvědomí, předvědomí a nevědomí.

Historie psychoanalýzy – Sigmund Freud

Tvůrcem psychoanalýzy je Sigmund Freud (1856 – 1939), který vytvořil učení o přenosu, nevědomí a vývoji libida. Psychoanalýza se rozvíjí i v současné době a opírá se o příbuzné směry – analytickou psychologii C. G. Junga a individuální psychologii Alfreda Adlera. Sigmund Freud upozornil na nevědomou složku lidské psychiky a vyzdvihl význam sexuálního a destrukčního pudu. Vymezil Oidipovský komplex a sestavil teorii o orální, sadisticko-anální a falické sexualitě.

Struktura psychiky

Sigmund Freud rozdělil strukturu psychiky na tři nezávislé složky: id, ego a superego:

  1. ID (ono) – Id je chápáno jako pudová duševní energie (libido) s iracionálním jádrem, jehož cílem je okamžité uspokojování potřeb a slast. Stává se zdrojem energie pro ego a superego a probíhá na nevědomé úrovni.
  2. EGO (já) – Ego má sebezáchovnou funkci, má racionální podklad a porovnává přání id s realitou. Uspokojuje sny a přání ve vhodnou chvíli a vhodným způsobem. Ego se v nevědomé části na jedné straně vypořádává s nepřijatelnými přáními id, na straně druhé s extrémními zákazy superega.
  3. Psychologická pomoc

    Pokud hledáte kvalifikovaného psychoterapeuta, který vám může poskytnout podporu a pomoc v procesu sebepoznání a osobního růstu, můžete vyzkoušet Psychologickou online poradnu Mojra.cz.

    Najdete zde široký výběr zkušených psychoterapeutů. Pokud si přejete konzultovat s odborníkem, můžete si jednoduše objednat konzultaci přímo online nebo vybrat z jejich nabídky konkrétního psychologa.

  4. SUPEREGO (nadjá) – Superego vzniklo jako reakce na konflikty dítěte a autorit, kterými je člověk od narození konfrontován. Jak se jedinec ztotožňuje s jednotlivými zásadami, formuje svou vnitřní morálku. Superego obsahuje vědomě či nevědomě přijatá omezení, zákazy a příkazy a je zdrojem nevědomého pocitu viny a tísně.

Obranné mechanismy psychiky

Obranné mechanismy jsou nevědomou obranou ega před nezvládnutelnými pudovými přáními. Díky těmto mechanismům má člověk dostatek času na shromáždění energie, aby mohl čelit realitě. Problémem jsou příliš časté a dlouhé obranné mechanismy, kterými jedinec odsouvá a nahrazuje reálné řešení svých problémů. Mezi nejčastější obranné mechanismy patří:

Pro koho je vhodná psychoanalytická terapie?

Psychoanalytická psychoterapie je vhodná zejména pro lidi s vyšší inteligencí, kteří chtějí pochopit sami sebe a dokážou mluvit o svých vnitřních pocitech. Předpokladem jsou tedy dobré řečnické schopnosti. Pokud si nejste jisti, zda je pro vás tato terapie vhodná, objednejte se na vstupní konzultaci.

Jak probíhá psychoanalytická terapie?

Psychoanalytická terapie probíhá obvykle několikrát týdně. Klient vleže mluví o tom, co ho napadne. Na povrch mohou vyplout zasuté emoce i stará témata, která mohou mít vliv na současný klientův stav. Psychoanalytik zrcadlí klientovy myšlenky, pocity a emoce, které v daný čas přináší. Pravidelná setkání poskytují prostor a oporu k vytvoření psychického procesu, v němž se mohou rozvinout nevědomé dynamiky, jež jsou zpřístupněny našemu vědomí. Touto terapií se může psychoterapeut propracovat až ke kořenům potíží a jejich skutečným příčinám. Na základě těchto informací pomáhá klientovi přijmout svou minulost.

Současné trendy v psychoanalytickém hnutí

V současné době patří mezi nejvýznamnější psychoanalytické směry:

  1. Kleiniánská psychoanalýza – její tvůrkyní je Melanie Kleinová, která se zaměřila na vývojově ranou primitivní objektně-vztahovou zkušenost a emoce, jež ji doprovázejí: vděčnost, závist, žárlivost a chamtivost.
  2. Egopsychologie – tento psychoanalytický směr se zabývá vědomými a nevědomými funkcemi ega a dochází při něm k lepší kontrole impulzů, toleranci frustrace, vymizení psychické bolesti a zpracování konfliktů.
  3. Intersubjektivní-vztahová psychoanalýza – odmítá nadvládu pudů a klade důraz na neurčitost a neexistenci objektivní pravdy. V popředí zájmu této psychoanalýzy je vztahovost a setkání subjektivity analytika a analyzanda.
  4. Francouzská psychoanalýza – zaměřuje se na práci s jazykem, pud smrti, sexualitu a umělecký rozměr psychoanalytického setkání.